|
| |
|
|
Dějiny kláštera Na Slovanech v době husitské a poděbradské
Pohunek, Michal ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Just, Jiří (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Michal POHUNEK, Dějiny kláštera Na Slovanech v době husitské a poděbradské. Praha 2022. Disertační práce. Abstrakt Disertační práce Dějiny kláštera Na Slovanech v době husitské a poděbradské zpracovává systematicky a kriticky dějiny klášterní komunity kláštera Na Slovanech na Novém Městě pražském v letech 1419-1471, přičemž je přihlíženo také k událostem předchozím a pozdějším, pokud to umožňuje lépe vykreslit dění ve zkoumané době. Základní problematikou je zde vztah mnišských ideálů v tradici řehole svatého Benedikta a reformního ducha husitského hnutí v Čechách patnáctého století. Mimo to jsou zde zpracovány otázky charakteru v tehdejším klášteře sloužené mešní liturgie, věrnosti zdejší komunity mnišským ideálům a vztahu komunity kláštera k radikálním hnutím patnáctého století. Část disertace se také věnuje vztahům komunity k bližšímu okolí kláštera a vytvoření obecně historického přehledu o sledovaném objektu. Najdeme zde i kapitolu o osudech slavného Remešského evangeliáře.
|
|
|
Želiv, klášter v předhůří Vysočiny. Jeho majetky a sídelně historický vývoj do poloviny 14. století.
Bolerazká, Zuzana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Želiv, původně benediktinský konvent, přeměněný záhy (asi roku 1149) v premonstrátskou kanonii, měl velmi složité začátky. Trvalo delší čas, než svoji existenci stabilizoval a majetkově upevnil. Jeho umístění do hustých lesů na západní úpatí Českomoravské vrchoviny předurčovalo jeho roli v kolonizaci tohoto pohraničního území. Poměrně slušně uchovaná pramenná základna umožňuje podchytit hlavní fáze majetkového vývoje želivského klášterství a zařadit je do dobových souvislostí. Zajímavá, ale dosud málo sledovaná, je i role želivského kléru při odkrývání těžebních revírů na Jihlavsku a Humpolecku. Samotný klášter byl několikrát přestaven, což by se stěží uskutečnilo bez silné majetkové základny a jejího hospodářského využití. Právě její zmapování a vyhodnocení patří k cílům bakalářské práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích
Čelikovský, Kamil ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích. Stěžejní část věnovanou pivovaru předejde stručný rozbor literatury vztahující se k tématu, následovat bude přehled vývoje pivovarnictví obecně, od jeho zrodu v celosvětovém kontextu, přes počátky pivovarnictví v Čechách a jeho vývoj s ohledem na královská města, šlechtu, cechovní systém a období krizí. Jádro, věnované nejprve historii samotné obce Popovice, bude pokračovat vývojem pivovaru od prvních písemných zmínek z druhé poloviny 16. století, přes střídání jednotlivých majitelů, až do založení současného velkopopovického pivovaru Františkem Ringhofferem v roce 1874. Zohlední i vliv předprůmyslového pivovaru respektive statku v době vlastnictví, jak strahovských premonstrátů, tak staroměstských benediktinů na kulturně historický vývoj obce a jejího nejbližšího okolí v rámci rozvoje celého panství. Rovněž přiblíží i roli ekonomickou a její dopad na sociální skladbu obyvatelstva.
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Brasová, Alena Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dějinách kladrubského kláštera, o období založení a jeho vývoji v jednotlivých staletích. Dále jak se vyvíjel a měnil život v klášteře, ale i mimo něj a poukazuje na výjimečné architektonické dílo barokní gotiky od známých českých architektů Jana Blažeje Santiniho Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
|
|
|
Benediktini v Čechách v letech 1419-1620 na příkladu vybraných klášterů
Vorlíček, Petr ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá dějinami vybraných benediktinských klášterů v Čechách v období, jež je vymezeno důležitými předěly českých dějin, vypuknutím husitských bouří a bitvou na Bílé hoře. Záměrně předkládá příklad kláštera v pohusitském období již neobnoveného, společně s těmi, jejichž dějiny pokračovaly i ve zmíněném období. Kromě snahy postihnout historický vývoj vybraných klášterů v údobí mezi roky 1419 až 1620 se práce věnuje ekonomickým a dalším společenským problémům, se kterými se v průběhu dvou staletí museli opati obnovených klášterů v důsledku nastalých situací potýkat. KLÍČOVÁ SLOVA Benediktini, klášter, proboštství, husitství, sekularizace, protestantství
|
|
|
České středověké umění pohledem Katolického dějepisectví
Šmied, Miroslav ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Daniel, Ladislav (oponent)
ČJ Předkládaná disertační práce pojednává o historii studijního a vědního oboru nazvaného "Dějiny křesťanského umění". Pokouší se hledat kořeny zájmu o historii, sakrální památky, a monumenty národní minulosti v duchovním prostředí v českých zemích, a jeho následné zařazení do kontextu soudobého evropského vývoje zájmu o výtvarné umění, a jeho studium. Počínaje nestaršími hagiografickými památkami, které nejsou pouze doklady literární historie, ale v mnoha případech jsou jejich texty důležité z hlediska zmínek o stavebních monumentech a výtvarných dílech, mezi nimiž dominuje Kristiánova legenda, přes texty středověkých kronikářů, Kosmy, jeho pokračovatelů, Kroniky zbraslavského kláštera i kronik doby vlády Kala IV., přes historiografii barokního období, jíž bezesporu dominuje dílo Bohuslava Balbína a Tomáše Pešiny z Čechorodu, a období národního probuzení, po rozmach oboru v devatenáctém století, kdy se svým zakladatelským dílem zapsal zejména Ferdinand Josef Lehner, až po vyvrcholení činnosti představitelů oboru v první polovině dvacátého století, kdy byl reprezentován osobnostmi Antonína Podlahy, Eduarda Šittlera, a Josefa Cibulky. Na základě rekapitulace a následného popisu životů a díla jednotlivých osobností se pak předkládaná práce snaží vymezit příspěvek duchovního stavu k budování české...
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Lexová, Alena ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Významná kulturní památka klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov. Leží na trase z Plzně na Rozvadov, přesněji třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra. Osudy obce i kláštera jsou pevně provázané. Středověk pro ně byl dobou rozkvětu a významnosti. K výraznému rozkvětu Kladrub přispěla výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí. Proto již v roce 1230 Václav I. povýšil Kladruby na město, a tím získaly městská privilegia (jako třeba právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Samotný klášter benediktinů, který je nejstarší v Čechách, byl založený roku 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I. Ten je zde také pochován, a je tak jedním z několika málo českých knížat pohřbených mimo Prahu. V období 12. až 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu i v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního...
|
|
|
Počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích
Čelikovský, Kamil ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích. Stěžejní část věnovanou pivovaru předejde stručný rozbor literatury vztahující se k tématu, následovat bude přehled vývoje pivovarnictví obecně, od jeho zrodu v celosvětovém kontextu, přes počátky pivovarnictví v Čechách a jeho vývoj s ohledem na královská města, šlechtu, cechovní systém a období krizí. Jádro, věnované nejprve historii samotné obce Popovice, bude pokračovat vývojem pivovaru od prvních písemných zmínek z druhé poloviny 16. století, přes střídání jednotlivých majitelů, až do založení současného velkopopovického pivovaru Františkem Ringhofferem v roce 1874. Zohlední i vliv předprůmyslového pivovaru respektive statku v době vlastnictví, jak strahovských premonstrátů, tak staroměstských benediktinů na kulturně historický vývoj obce a jejího nejbližšího okolí v rámci rozvoje celého panství. Rovněž přiblíží i roli ekonomickou a její dopad na sociální skladbu obyvatelstva.
|
host ::
RSS.